1921–1934

1921

První Československé derby, tehdy pod názvem ”Cena Československého Jockey Clubu”, bylo odběhnuto 22. května 1921. Jeho název je neklamnou známkou dobového příklonu naší nové republiky k Francii, kde se dodnes Derby koná jako ”Prix du Jockey Club”. Celkem bylo přijato 39 přihlášek a do dostihu samotného nastoupilo sedm koní – čtyři hřebci a tři klisny. Horkým favoritem premiérového pražského boje o věnec s modrou stuhou (a ceny 30 000 Kč vítězi, 9850 Kč druhému a 4850 Kč třetímu) byl maďarský Androclus s Gézou Nagyem před Rakušany Boxerlem a Pirókem. V cíli však za 2:38 velmi lehce triumfoval ryzák stáje Bedřich Münzer-Münzbrück, syn původem v Maďarsku působícího francouzského plemeníka Ossiana Boxerl s žokejem Jakobem Vincenzem o pět délek před Androclusem a další délku a půl před Pirókem. Pod žokejem-šampiónem té sezóny Stolzem skončila čtvrtá domácí ryzka Lissy, později matka tří derby-vítězů a nejzářivější hvězda napajedelského chovného stáda.

1922

Čs. derby 1922 mělo vyšší dotaci, než premiérový ročník, vítěz získal 50.000 Kč, druhý v cíli 15.000 Kč a třetí 7500 Kč. Na přihláškách, které se uzavíraly už v prosinci předchozího roku, se objevilo 58 jmen. Opět se konalo na přelomu druhé a třetí květnové dekády a vítězem se v čase 2:43,8 stal maďarský hnědák Szeged (ze strany otce Mokana prapravnuk legendární klisny Kincsem) majitele Ákose Horvátha s žokejem Gézou Nagyem – ten neuspěl s favorizovaným Androclusem o rok dříve, ale v sedle Szegeda se do listiny vítězů Čs. derby již zapsal. Na druhém a třetím místě finišovali kladrubští odchovanci ryzka Arna (předtím vítězka premiérového ročníku Velké jarní ceny) a hnědák Advent. V sedle druhé v cíli byl žokej-šampión sezóny 1922 (a pak i 1924) István Tuss; jeho jméno nechybí v listině vítězů žádného významného chuchelského dostihu té doby, kromě jediného – Čs. derby...

1923

Rok 1923 byl prvním, kdy naše Derby vyhrál kůň domácí stáje. Pod Maďarem Jánosem Pintérem, jenž v říjnu téhož roku dokázal s Landgrafem II zvítězit i ve Velké pardubické, se jím v čase 2:46 stal hnědák Wallada německého chovu (také on byl, stejně jako vítěz předchozího Čs. derby ze strany otce – v tomto případě Laudanum – prapravnukem legendární klisny Kincsem), jehož majitelem byla agilní a silná Stáj Kary bankéře Bedřicha Fuchse, jež na konci roku zároveň obhájila majitelský šampionát. Dotace Derby se vrátila na 30.000 Kč vítězi, 9850 Kč druhému a 4550 Kč třetímu, nicméně tentokrát bylo poprvé honorováno i čtvrté místo, a to částkou 2050 Kč. Z půltuctu startujících tedy pouze dva běželi zadarmo, ke druhému triumfu v Čs. derby neměl daleko majitel Bedřich Münzer, jehož Burscherl o půl délky zdolal favorizovaného Pommarda, avšak o délku nestačil na Walladu. Ten, ačkoliv nastupoval jako vítěz Velké jarní ceny, byl až čtvrtou sázkovou šancí. V sedle druhého v cíli byl opět po roce žokej István Tuss.

1924

V roce 1924 se do listiny vítězů Čs. derby poprvé zapsala klisna, na startu se sešel do té doby nejvyšší počet startujících – deset koní (zájem na přihláškách poprvé přesáhl stovku, zapsáno bylo 107 adeptů startu). Vyhrála Cléopatra (stejně jako předchozí vítěz Wallada v majetku, už potřetí v řadě šampiónské, Stáje Kary bankéře Fuchse) trénovaná v Chuchli Angličanem Williamem Lomaxem. Dcera maďarského plemeníka Celsia se narodila v hřebčíně Gomba, který se nacházel na území dnešního Slovenska a shodou okolností právě v roce 1924 – ještě před Derby – vznikla tradice, že hlavním bodem programu otevíracího dne chuchelské sezóny je dostih s názvem Gomba handicap. Cléopatru vedl žokej Bernard Wenzel a klisna časem 2:39 zaostala jen o sekundu za tehdejším rekordem dostihu. Musela však o triumf bojovat s maďarským favoritem Székelyvérem, od něhož ji v cíli dělil rozdíl krku.

1925

Vítězem Československého derby 1925 a prvním napajedelským odchovancem v listině vítězů se stal ryzák Renommé, kterého k triumfu v novém rekordu dostihu 2:34,8 dovedl Australan Joseph Cockeram. Rok starý triumf zopakoval trenér William Lomax, kůň přinesl slávu barvám stáje paní M. – dcery bankéře Fuchse, jehož koně vyhráli předchozí dva ročníky Derby. Do Čs. derby 1925 byl hlášen nový rekord v počtu uchazečů – 111 koní, nakonec jich startovalo osm. Mírným favoritem byl Winnetou, ale skončil až třetí, Renommé vítězství vydřel o půl délky proti outsiderovi Flamenderovi, v jehož sedle už potřetí během čtyř let skončil na druhém místě žokej Tuss.

1926

Žokej Cockeram měl našlápnuto k obhajobě Československého derby, jelikož v roce 1926 sedlal spolufavorita dostihu Primase, ale nadšení obecenstva neznalo mezí, když se v cíli na prvním místě objevil Primasův stájový kolega Valčík s populárním domácím jezdeckým talentem Václavem Mildorfem. K úspěchu stájové dvojky sice přispěla bahnitá půda, jejímž důsledkem byl i nejhorší čas historie Derby 2:52,7, ale zas ne tolik: Valčík vyhrál sedm z osmi sezónních startů – ostatně před Derby byl ze sedmi aktérů třetí sázkovou šancí – a o 1400 Kč překonal hranici sta tisíc korun zisku. Valčík přinesl první ze tří vítězství v Derby legendárnímu trenérovi Jaroslavu Rosákovi, Mildorf vybojoval titul šampióna mezi jezdci a populární Stáj Morava, jež patřila Zemskému moravskému výboru a reprezentovali ji oba první v cíli Derby, získala majitelský šampiónský primát.

1927

V roce 1927 bylo zavedeno elektrické osvětlení tribun, vážnice a sázkových pokladen. Derby toho roku získal velmi temperamentní až nezkrotný domácí hřebec Dagobert, který se v čase 2:47,2 prosadil s významnou podporou rutinovaného jezdce Karla Holoubka, jenž dva roky předtím vyhrál v sedle Landgrafa II i Velkou pardubickou. Dagobert, syn výborného francouzského koně Dagora, vítěze francouzské Velké jarní ceny i Derby z roku 1913 a od roku 1915 plemeníka v napajedelském hřebčíně, byl prvním ze dvou vítězů trenéra Karla Šmejdy v Čs. derby a dosáhl prvního ze tří triumfů v Derby pro stáj Eberharda Mauveho. Nastupoval na start jako premiant Velké jarní ceny, nicméně byl až druhým favoritem za Karlínem, jenž pouze o týden dříve ve své sezónní premiéře lehce zdolal dva kvalitní čtyřleté soupeře (jedním z nich byl i stříbrný z předešlého Derby Primas), avšak v Derby mu nakonec patřilo až páté místo ze sedmi.

1928

Karel Holoubek zopakoval vítězství v Čs. derby z předchozího roku, tentokrát do cíle na první pozici, v čase 2:44,8 dovedl napajedelskou rodačku (druhou vítěznou klisnu v historii Derby) Blue Star. Ta byla dcerou předního napajedelského plemeníka Sanskrita (vítěze Rakouského derby a St Leger 1916) a nejúspěšnějším koněm sezóny 1928. V Derby 1928 startoval rekordní počet patnácti koní, a také druhé místo obsadila klisna: o dvě a půl délky za Blue Star vybojovala stříbro vítězka Velké jarní ceny Valburga, hlavu před Horymírem. Karel Holoubek byl vynikající všestranný prvorepublikový žokej, jeden ze tří jezdců, vlastnících unikátní double triumfů v Čs. derby a Velké pardubické. Po skončení úspěšné jezdecké kariéry se věnoval trénování, byl rovněž správcem závodiště a startérem. Zemřel na následky autonehody v roce 1946.

1929

V tomto roce byla dotace Čs. derby zvýšena na 110.000 Kč (vítězi připadlo 80.000) a jeho termín poprvé posunut na červen, konkrétně na 16. června. Na startu se sešlo třináct koní a raritou byl v cíli doběh na prvních třech místech – všechna totiž obsadily klisny, nadto všechny z napajedelského chovu. Vyhrála černá hnědka Perle, jež se sice narodila v hřebčíně Napajedla, ale reprezentovala vídeňskou stáj Mr. Kurt. V jejím sedle byl Géza Janek – vynikající maďarský žokej s anglickými zkušenostmi však měl pohnutý osud: rok po tomto triumfu utrpěl nervový otřes a o dva roky později se pokusil o sebevraždu. Skokem z okna si způsobil četná zranění, a tím jeho kariéra skončila. Perle se stala již třetím vítězným potomkem napajedelského rodáka a plemeníka Percyho v Čs. derby, druhým časem tehdejší historie 2:36 jen o 1,2 sekundy zaostala za rekordem dostihu. O délku druhá skončila výborná Vlasta, další délka a půl dělila v cíli třetí Tally.

1930

V roce 1930 se na chuchelském závodišti objevila převratná novinka – australský startovací stroj. Derby toho roku získal favorizovaný hřebec Phönix, který se časem 2:35 na dvě desetinky sekundy přiblížil rekordu dostihu. Čs. derby se konalo 8. června a startovalo v něm osm koní. Maďarský odchovanec Phönix, vedle Derby v Praze vítěz také Derby ve Vídni, reprezentoval rakouskou stáj O. Schillera a v sedle měl maďarského žokeje Ference Szilágyiho. Phönix vyhrál jistě o tři čtvrtiny délky, za ním doběhli na současném druhém místě Libling a Samson.

1931

Československé derby 1931 bylo termínově vráceno blíže k prostředku jarního období – konalo se 17. května a událost, povyšující ho mezi společensky nejvýznačnější, z něj udělala první oficiální návštěva našeho prvního prezidenta na centrální dostihové dráze republiky. „President stal se právě tak zajímajícím divákem, jako tisíce ostatních. Nenuceně pohovořil s tím a zase s jiným, sešel k parádě na dráhu, napjatě sledoval vzrušující závod a stiskl pak ruce majitelce a trenérovi vítěze: dceři a otci.“ Tak zněla část dobového popisu k dostihu, který vyhrál hřebec Oskar v majetku slečny Neumannové a na její osobu registrované stáje Chrudim. V dostihu startovalo celkem třináct koní a prvním favoritem byl vítěz Velké jarní ceny Postillon, ale v cíli mu patřilo druhé místo. Oskar, v jehož sedle zaznamenal první ze tří triumfů v Čs. derby vynikající meziválečný žokej Jiří Esch, jej porazil s náskokem pěti délek a dosáhl při tom solidního času 2:35,9.

1932

Vysokým favoritem Čs. derby 1932, které se v počtu osmi koní běželo poslední květnovou neděli, byl ročníkový král, vítěz Velké jarní ceny Hulán. Cválal vstříc očekávanému vítězství, za které se tentokrát inkasovalo 60 tisíc Kč, ale z hloubi pole zaútočil svěřenec Jaroslava Rosáka Rek s devatenáctiletým učněm Jaroslavem Hourou a v čase 2:39 po boji o krk Hulána porazil. Talentovaný mladík Houra (jenž už o dva roky dříve vyhrál jezdecký šampionát!) byl pak po dlouhých 78 let nejmladším vítězným jezdcem v historii našeho Derby. Ryzák Rek byl druhým derbyvítězem trenéra Jaroslava Rosáka a docílil prvního z devíti vítězství v derby (pět u nás, tři v Rakousku a jedno v Maďarsku) pro svého otce, nejvýznamnějšího napajedelského plemeníka první poloviny dvacátého století Simsona. Rek dále vyhrál Karlovarskou dvojnásobnou míli, Cenu prezidenta republiky, či Velkou cenu Vídně. V Rakouském derby skončil druhý a byl nejúspěšnějším koněm sezóny.

1933

Čs. derby 1933 se za účasti devíti koní konalo první červnovou neděli – vyhrál německý odchovanec v majetku bratrů Sebestyenových, kteří vlastnili v Praze bankovní dům, a jejich Stáje Plan Famos před držitelem Velké jarní ceny Carevičem. V sedle vítěze byl žokej Viktor Tausz, trenérem charismatický maďarský kosmopolita András Kereszturi. Famos vyhrál lehce v čase 2:36,2, celkem v klasické sezóně zaznamenal čtyři triumfy a po dostihové kariéře nastoupil roli plemeníka v kladrubském hřebčíně. Trenérovi Kereszturimu přinesl první ze tří vítězství v Čs. derby.

1934

Stejně jako o rok dříve, také v Čs. derby 1934, konaném počátkem června, se prosadila dvojice trenér Kereszturi a žokej Tausz. Napajedelský ryzák Simplon byl sice na dražbě zakoupen bratry Sebestyenovými, ale pak přešel do majetku Phillipa de Vriese. Jako dvouletý patřil k nejlepším vídeňským juniorům a komentáře jej srovnávaly s jeho otcem Simsonem. Proti devíti soupeřům takticky výborně odjetý Viktorem Tauszem, vyhrál v čase 2:38 lehce o dvě délky před vítězem Velké jarní ceny a korunním princem ročníku Sultánem, jenž ještě do Derby vstupoval na pozici favorita, avšak tam naplno vynikla třída Simplona, ačkoliv se mu na jaře ve Vídni a Budapešti tolik nedařilo. „Při dobrém sportu ani déšť nekazil náladu, která se rozproudila Simplonovým vítězstvím, s nímž současně amplionový hlas redaktora Laufera hlásil náš vítězný postup v Římě.” (Toho roku získali čs. fotbalisté na MS stříbrné medaile.) Jen o týden později Simplon, první hvězdný produkt napajedelského rodičovského spojení Simson–Lissy, vyhrál i Rakouské derby a v dalších letech se usadil na postu nejlepšího staršího koně střední Evropy. Na domácí scéně neměl soupeře a vítězil ve významných dostizích i v Rakousku a Maďarsku.