Česky English
Drobečková navigace

Úvod > České derby > Historie Českého derby > 1921 - 1934

1921 - 1934

1921

První Československé derby, tehdy pod názvem ”Cena Československého Jockey Clubu”, bylo odběhnuto 22. května 1921. Jeho název je neklamnou známkou dobového příklonu naší nové republiky k Francii, kde se dodnes Derby koná jako ”Prix du Jockey Club”. Celkem bylo přijato 39 přihlášek a do dostihu samotného nastoupilo sedm koní – čtyři hřebci a tři klisny. Horkým favoritem premiérového pražského boje o věnec s modrou stuhou (a ceny 30 000 Kč vítězi, 9850 Kč druhému a 4850 Kč třetímu) byl maďarský Androclus s Gézou Nagyem před Rakušany Boxerlem a Pirókem. V cíli však za 2:38 velmi lehce triumfoval ryzák stáje Bedřich Münzer-Münzbrück, syn plemeníka Ossiana Boxerl s žokejem Jakubem Vincenzem o pět délek před Androclusem a další délku a půl před Pirókem. Pod žokejem-šampiónem té sezóny Stolzem skončila čtvrtá domácí ryzka Lissy, později matka tří derby-vítězů a nejzářivější hvězda napajedelského chovného stáda. 

1922

Čs. derby 1922 mělo vyšší dotaci, než premiérový ročník, vítěz získal 50.000 Kč, druhý v cíli 15.000 Kč a třetí 7500 Kč. Na přihláškách, které se uzavíraly už v prosinci předchozího roku, se objevilo 58 jmen. Opět se konalo na přelomu druhé a třetí květnové dekády a vítězem se v čase 2:43,8 stal maďarský hnědák Szeged (ze strany otce Mokana prapravnuk legendární klisny Kincsem) majitele Ákose Horvátha s žokejem Gézou Nagyem – ten neuspěl s favorizovaným Androclusem o rok dříve, ale v sedle Szegeda se do listiny vítězů Čs. derby již zapsal. Na druhém a třetím místě finišovali kladrubští odchovanci ryzka Arna (předtím vítězka premiérového ročníku Velké jarní ceny) a hnědák Advent. V sedle druhé v cíli byl žokej-šampión sezóny 1922 (a pak i 1924) Štěpán Tuss; jeho jméno nechybí v listině vítězů žádného významného chuchelského dostihu té doby, kromě jediného – Čs. derby...

1923

Rok 1923 byl prvním, kdy naše Derby vyhrál kůň domácí stáje. Pod Maďarem Janem Pintérem se jím v čase 2:46 stal hnědák Wallada německého chovu (také on byl, stejně jako vítěz předchozího Čs. derby ze strany otce – v tomto případě Laudanum – prapravnukem legendární klisny Kincsem), jehož majitelem byla agilní a silná Stáj Kary bankéře Bedřicha Fuchse, jež na konci roku zároveň obhájila majitelský šampionát. Dotace Derby se vrátila na 30.000 Kč vítězi, 9850 Kč druhému a 4550 Kč třetímu, nicméně tentokrát bylo poprvé honorováno i čtvrté místo, a to částkou 2050 Kč. Z půltuctu startujících tedy pouze dva běželi zadarmo, ke druhému triumfu v Čs. derby neměl daleko majitel Bedřich Münzer, jehož Burscherl o půl délky zdolal favorizovaného Pommarda, avšak o délku nestačil na Walladu. Ten, ačkoliv nastupoval jako vítěz Velké jarní ceny, byl až čtvrtou sázkovou šancí. V sedle druhého v cíli byl opět po roce žokej Štěpán Tuss.

1924

V roce 1924 se do listiny vítězů Čs. derby poprvé zapsala klisna, na startu se sešel do té doby nejvyšší počet startujících – deset koní (zájem na přihláškách poprvé přesáhl stovku, zapsáno bylo 107 adeptů startu). Vyhrála Cléopatra (stejně jako předchozí vítěz Wallada v majetku, už potřetí v řadě šampiónské, Stáje Kary bankéře Fuchse) trénovaná v Chuchli Angličanem Williamem Lomaxem. Dcera maďarského plemeníka Celsia se narodila v hřebčíně Gomba, který se nacházel na území dnešního Slovenska a shodou okolností právě v roce 1924 – ještě před Derby – vznikla tradice, že hlavním bodem programu otevíracího dne chuchelské sezóny je dostih s názvem Gomba handicap. Cléopatru vedl žokej Bernard Wenzel a klisna časem 2:39 zaostala jen o sekundu za tehdejším rekordem dostihu. Musela však o triumf bojovat s maďarským favoritem Székelyvérem, od něhož ji v cíli dělil rozdíl krku.

1925

Vítěze Československého derby 1925 a prvního napajedelského odchovance v listině vítězů Renommé k vítězství v novém rekordu dostihu 2:34,8 dovedl australský jezdec Joseph Cockeram. Rok starý triumf zopakoval trenér William Lomax, kůň přinesl slávu barvám stáje paní M. – dcery bankéře Fuchse, jehož koně vyhráli předchozí dva ročníky Derby... Do Čs. derby 1925 byl hlášen nový rekord v počtu uchazečů - 111 koní, nakonec jich startovalo osm. Mírným favoritem byl Winnetou, ale skončil až třetí, ryzák Renommé vítězství vydřel o půl délky proti outsiderovi Flamenderovi, v jehož sedle už potřetí během čtyř let skončil na druhém místě žokej Tuss.

1926

Australský žokej Cockeram měl našlápnuto k obhajobě Československého derby, jelikož v roce 1926 sedlal spolufavorita dostihu Primase, ale nadšení obecenstva neznalo mezí, když se v cíli na prvním místě objevil Primasův stájový kolega Valčík s populárním domácím jezdeckým talentem Václavem Mildorfem. K úspěchu stájové dvojky sice přispěla bahnitá půda, jejímž důsledkem byl i nejhorší čas historie Derby 2:52,7, ale zas ne tolik: Valčík vyhrál sedm z osmi sezónních startů – ostatně před Derby byl ze sedmi aktérů třetí sázkovou šancí – a o 1400 Kč překonal hranici sta tisíc korun zisku. Stáj Morava, jež byla velice populární, patřila Zemskému moravskému výboru a jíž reprezentovali oba první v cíli Derby, získala šampiónský primát, Valčík přinesl první ze tří vítězství v Derby legendárnímu trenérovi Jaroslavu Rosákovi, Mildorf získal titul šampióna mezi jezdci.

1927

V roce 1927 bylo ve Velké Chuchli zavedeno elektrické osvětlení tribun, vážnice a totalizátoru. Derby toho roku získal velmi temperamentní a nezkrotný domácí hřebec Dagobert, který se v čase 2:47,2 prosadil s významnou podporou rutinovaného jezdce Karla Holoubka, jenž dva roky předtím vyhrál v sedle Landgrafa II i Velkou pardubickou. Dagobert, syn výborného francouzského koně Dagora, vítěze francouzské Velké jarní ceny i Derby z roku 1913 a od roku 1915 plemeníka v napajedelském hřebčíně, byl prvním ze dvou vítězů trenéra Karla Šmejdy v Čs. derby a dosáhl prvního ze tří vítězství v Derby pro stáj Eberharda Mauveho. Nastupoval na start jako vítěz Velké jarní ceny, nicméně byl až druhým favoritem za Karlínem, jenž pouze o týden dříve ve své sezónní premiéře lehce zdolal dva kvalitní čtyřleté soupeře (jedním z nich byl i stříbrný z předešlého Derby Primas), avšak tomu nakonec v Derby patřilo až páté místo ze sedmi.

1928

Žokej Karel Holoubek zopakoval triumf v Čs. derby z předchozího roku, tentokrát do cíle dovedl na vítězné pozici, v čase 2:44,8 napajedelskou rodačku (druhou vítěznou klisnu v historii Derby) Blue Star. Karel Holoubek byl vynikající a všestranný prvorepublikový žokej, který se po skončení jezdecké kariéry věnoval trénování, byl rovněž správcem závodiště a startérem. Zemřel na následky autonehody v roce 1946. Blue Star byla dcerou úspěšného napajedelského plemeníka Sanskrita (vítěze Rakouského derby a St. Leger 1916) a nejúspěšnějším dostihovým koněm sezóny 1928. V Derby 1928 startoval rekordní počet patnácti koní, a také druhé místo obsadila klisna – o dvě a půl délky za Blue Star vybojovala stříbro vítězka Velké jarní ceny Valburga o hlavu před Horymírem.

1929

V tomto roce byla dotace Čs. derby zvýšena na 110.000 Kč (vítězi připadlo 80.000) a jeho termín poprvé posunut na červen, konkrétně na 16. června. Na startu se sešlo třináct koní a raritou byl v cíli doběh na prvních třech místech – všechna totiž obsadily klisny, nadto všechny z napajedelského chovu. Vyhrála černá hnědka Perle, jež se sice narodila v hřebčíně Napajedla, ale reprezentovala vídeňskou stáj Mr. Kurt. V jejím sedle byl Géza Janek - vynikající maďarský žokej s anglickými zkušenostmi však měl pohnutý osud: rok po tomto triumfu utrpěl nervový otřes a o dva roky později se pokusil o sebevraždu. Skokem z okna si způsobil četná zranění, a tím jeho kariéra skončila. Perle byla třetím vítězným zápisem napajedelského rodáka a plemeníka Percyho v Čs. derby, druhým časem tehdejší historie 2:36 jen o 1,2 sekundy zaostala za rekordem dostihu. O délku druhá skončila výborná Vlasta, další délka a půl dělila v cíli třetí Tally.

1930

V roce 1930 se na chuchelském závodišti objevila převratná novinka – australský startovací stroj. Derby toho roku získal favorizovaný hřebec Phönix, který se časem 2:35 na dvě desetinky sekundy přiblížil rekordu dostihu. Čs. derby se konalo 8. června a startovalo v něm osm koní. Maďarský odchovanec Phönix, vedle Derby v Praze vítěz také Derby ve Vídni, reprezentoval rakouskou stáj O. Schillera a v sedle měl maďarského žokeje Ference Szilágyiho. Phönix vyhrál jistě o tři čtvrtiny délky, za ním doběhli na současném druhém místě Libling a Samson.

1931

Československé derby 1931 bylo termínově vráceno blíže k prostředku jarního období – konalo se 17. května a událost, povyšující ho mezi společensky nejvýznačnější, z něj udělala první oficiální návštěva našeho prvního prezidenta na centrální dostihové dráze republiky. „President stal se právě tak zajímajícím divákem, jako tisíce ostatních. Nenuceně pohovořil s tím a zase s jiným, sešel k parádě na dráhu, napjatě sledoval vzrušující závod a stiskl pak ruce majitelce a trenérovi vítěze: dceři a otci.“ Tak zněl dobový popis dostihu, který vyhrál hřebec Oskar v majetku slečny Neumannové a na její osobu registrované stáje Chrudim. V dostihu startovalo celkem třináct koní a prvním favoritem byl vítěz Velké jarní ceny Postillon, ale v cíli mu patřilo druhé místo. Oskar, v jehož sedle zaznamenal první ze tří triumfů v Čs. derby vynikající meziválečný žokej Jiří Esch, jej porazil s tehdy rekordním náskokem pěti délek a dosáhl při tom solidního času 2:35,9.

1932

Vysokým favoritem Čs. derby 1932, které se v počtu osmi koní běželo poslední květnovou neděli, byl ročníkový král Hulán, vítěz mj. Velké jarní ceny. Už cválal vstříc očekávanému vítězství, za které se tentokrát inkasovalo 60 tisíc Kč, ale z hloubi pole zaútočil svěřenec Jaroslava Rosáka Rek s devatenáctiletým učněm Jaroslavem Hourou a v čase 2:39 po boji o krk Hulána porazil. Talentovaný mladík Houra (jenž už o dva roky dříve vyhrál jezdecký šampionát!) byl pak po dlouhých 78 let nejmladším vítězným jezdcem v historii našeho Derby. Ryzák Rek byl druhým derbyvítězem trenéra Jaroslava Rosáka a docílil prvního z osmi vítězství v derby (pěti u nás a tří v Rakousku) pro svého otce, nejvýznamnějšího napajedelského plemeníka první poloviny dvacátého století Simsona. Zároveň naplno odstartoval slavnou éru rovinových úspěchů českých koní ve třicátých letech. Rek dále vyhrál Karlovarskou dvojnásobnou míli, Cenu prezidenta republiky, či Velkou cenu Vídně, druhý skončil v Rakouském derby a byl nejúspěšnějším koněm oné sezóny.

1933

Čs. derby 1933 se za účasti devíti koní konalo první červnovou neděli – vyhrál německý odchovanec v majetku bratrů Sebestyenových, kteří vlastnili v Praze bankovní dům, a jejich Stáje Plan Famos před vítězem Velké jarní ceny Carevičem. V sedle vítěze byl žokej Viktor Tausz, trenérem charismatický maďarský kosmopolita Ondřej Kereszturi. Famos vyhrál lehce v čase 2:36,2, celkem v klasické sezóně zaznamenal čtyři triumfy a po dostihové kariéře nastoupil roli plemeníka v kladrubském hřebčíně. Trenérovi Kereszturimu přinesl první ze tří vítězství v Čs. derby.

1934

Stejně jako o rok dříve, také v Čs. derby 1934, konaném počátkem června, se prosadila dvojice trenér Kereszturi a žokej Tausz. Napajedelský ryzák Simplon byl sice na dražbě zakoupen bratry Sebestyenovými, ale pak přešel do majetku Phillipa de Vriese. Jako dvouletý patřil k nejlepším vídeňským juniorům a komentáře jej srovnávaly s jeho otcem Simsonem. Proti devíti soupeřům takticky výborně odjetý Viktorem Tauszem vyhrál v čase 2:38 lehce o dvě délky před vítězem Velké jarní ceny a korunním princem ročníku Sultánem, jenž ještě do Derby vstupoval na pozici favorita, avšak tam naplno vynikla třída Simplona, ačkoliv se mu na jaře ve Vídni a Budapešti tolik nedařilo. „Při dobrém sportu ani déšť nekazil náladu, která se rozproudila Simplonovým vítězstvím, s nímž současně amplionový hlas redaktora Laufera hlásil náš vítězný postup v Římě." (Toho roku získali čs. fotbalisté na MS stříbrné medaile.) Jen o týden později vyhrál Simplon, první hvězdný produkt napajedelského rodičovského spojení Simson-Lissy, také Rakouské derby. V dalších sezónách se usadil na postu nejlepšího staršího koně ve střední Evropě.