Česky English
Drobečková navigace

Úvod > České Derby > Historie Českého Derby > 1955 - 1974

1955 - 1974

1955

Čs. derby 1955 vyhrál v novém časovém rekordu 2:32,6 a s novým rekordním náskokem šesti délek Masis, svého jediného triumfu v tomto dostihu s ním dosáhl legendární žokej Karel Havelka. Masis zaznamenal první z celkového rekordního počtu třinácti vítězství v Čs. derby pro stáj Hřebčína Napajedla. Masisův osud ještě před narozením byl stejně unikátní, jako později byly jeho výkony a výsledky, dostihové i chovné. Koncem války se v jednom nákladním vlaku sešli sedmiletý ryzák City, mimo jiné vítěz maďarského St Leger, a roční hnědka Mamuška, také z Maďarska. V rámci válečných reparací se dostali na naše území, City putoval přes Mimoň do Napajedel, Mamuška po solidní dostihové kariéře (stala se i klasickou vítězkou, vyhrála Oaks) odešla do mateřského stáda tamtéž. Roku 1950 vzešel z jejich vzájemného spojení hřebec Makar, jenž vyhrál Derby 1953, a v té době už se na pastvinách proháněl jejich další syn, narozený 12. ledna 1952, Masis. Slavného triumfu dosáhl na mezinárodním mítinku v Moskvě, vyhrál tam 2400m Cenu Moskvy, kde kromě maďarského Roppanta startovali vítězové Derby všech zúčastněných zemí, velmi lehce o pět délek za rekordních 2:28,4! V dalších letech se Masis stal základním stavebním kamenem československého chovu, v Hřebčíně Napajedla mu byly dávány ty nejlepší klisny, což samozřejmě pravděpodobnost úspěchu zvyšovalo. Jeho synové a dcery vyhráli jednatřicet klasických dostihů. Měl 322 hříbat, dvanáct synů se stalo plemeníky, pět tuctů dcer matkami. Hnědák Masis byl uspán 25. května 1976. Jockey Club ČR jej vyhlásil českým Koněm XX. století.

1956

Na konci první dekády existence Klasické trojkoruny ji získal již třetí kůň. Vedle Velké jarní ceny a St Leger vyhrál Čs. derby 1956 další syn plemeníka Cityho v listině vítězů, tmavý hnědák Blyskač. Trénoval jej František Hurban – ten vyhrál Derby poprvé o sedm let dříve díky bravurní Bosně – a v dostihu jel žokej František Toušek, který si připsal premiérový triumf v Derby. V tomto roce však ročník tříletých tak silný nebyl (čas Derby byl jen 2:38,1, na startu se sešlo osm aktérů) a reprezentant motěšického hřebčína Blyskač, přestože v něm jasně kraloval, na mezinárodní scéně neuspěl. Nicméně i Blyskač, jako o rok dříve Masis, vyhrál s náskokem šesti délek, druhá skončila klisna Sinaj, jež předtím současně s Moldavou vyhrála Jarní cenu klisen a jež přinesla už pošesté stříbrné umístění v Čs. derby pro žokeje Karla Havelku.

1957

Proti osmi soupeřům se vítězem Čs. derby 1957 v kvalitním čase 2:33,6 stal výborný napajedelský ryzák Korbel, jenž pak dokázal triumfoval také ve Velké ceně na mezinárodním mítinku – bylo to čtvrté a poslední vítězství čs. ekipy v hlavním mítinkovém dostihu. V Derby se stal, rekordně, již šestým vítězným potomkem plemeníka Cityho a rekordu dosáhl také jeho trenér Josef Celler, jemuž přinesl pátý triumf v tomto dostihu. Žokej Josef Šach v sedle Korbela vyhrál své druhé Derby. Korbel, který úspěšně běhal ještě dva roky a prosadil se znovu i na mezinárodním mítinku, vyhrál Derby lehce o čtyři délky před Vikomtem, Valon, jenž pak Korbela porazil v St Leger, zde docválal čtvrtý.

1958

V roce 1958 vyhrál Velkou jarní cenu i St Leger hnědák Havran, ale v Čs. derby jej zaskočil útokem podél bariéry tmavý hnědák trenéra Josefa Koloce Válek (další syn plemeníka Gradiva) s žokejem Františkem Hulešem, jenž za kvalitních 2:33,7 vyhrál po boji o půl délky před favoritem Havranem (žokej Havelka posedmé v Derby druhý). Žokej Huleš takto nečekaně získal první ze svých pěti Derby, pro trenéra Koloce šlo o jediný triumf v Derby. Válek, který nosil barvy stáje VZ Smíchov, v Derby podal poměrně ojedinělý výkon, jiného tak výrazného výsledku nedosáhl. Derby se již stabilně konalo v polovině června a v tomto ročníku se jej zúčastnilo deset koní.

1959

Favoritem Čs. derby 1959 byl napajedelský Jasmín, do jehož sedla byl angažován maďarský žokej Gelics, ale odešel poražen po tuhém boji o hlavu. Vítězem se opět ve velice solidním čase 2:33,9 stal také odchovanec Napajedel, ale hájící barvy motěšického hřebčína, Cent. Jeho žokej František Toušek vyhrál Derby podruhé, trenér Hurban v Chuchli již potřetí. Cent i Jasmín byli synové plemeníka Deux pour Centa, jenž byl dovezen do Napajedel z Francie v roce 1954. Na dráze obsadil mj. třetí místo v Ceně vítězného oblouku, či zvítězil ve Velké ceně Paříže. Ve Francii připouštěl již od roku 1946 a byl otcem jedinečného Tantiéma, bohužel jeho napajedelské působení trvalo pouze dva roky, jelikož pak náhle uhynul a byl pohřben v rotundě hřebčína. Matkou Centa byla výtečná klisna Cetina, sama z roku 1951 vítězka Rakouského derby (také svěřenkyně Františka Hurbana).

1960

Čs. derby 1960, stejně jako o rok dříve, skončilo vítězstvím syna plemeníka Deux pour Centa a klisny Cetiny. Tentokrát jím byl reprezentant St. hřebčína Tlumačov Cejlon, jehož stálým jezdcem byl Jaroslav Mašek, ale zranil se a v sedle Cejlona vyhrál své první Derby Miroslav Šusta, v předchozím roce překážkový šampión (bylo tehdy běžné, že jezdci startovali na rovinách i v překážkových dostizích). Trenér Cejlona Karel Truhlář získal svůj druhý triumf v Derby. Cejlon, jenž předtím opanoval i Velkou jarní cenu, ale v St Leger již nestartoval, vyhrál Derby stylem start-cíl o délku a půl před vítězkou Jarní ceny klisen (a později v sezóně i Oaks) Hviezdou v čase 2:36,9.

1961

V Čs. derby 1961 triumfovala nečekaně snadno o tři délky v čase 2:34,5 dcera derbysty z roku 1948 Liberála Corvetta. V sedle první xaverovské odchovankyně a reprezentantky v listině vítězů Derby potřetí vyhrál žokej Josef Šach. Corvetta byla vynikající svěřenkyní Františka Hofbauera, jako dvouletá zvítězila ve třech ze čtyř startů, pouze v Československé ceně podlehla starším koním, jako tříletá nebyla vůbec poražena, vedle Derby získala i Jarní cenu klisen a Velkou květnovou cenu a byla největší nadějí pro moskevský mezinárodní mítink. Tam však došlo k nečekané smutné události, když po příjezdu do sovětské metropole klisna onemocněla těžkou kolikou a už jí nebylo pomoci.

1962

Čs. derby 1962 opanoval v dobrém čase 2:34,4 jeden z nejlepších Masisových synů a náš poslední velký mezinárodní vítěz té éry Lyon (stejně jako jeho otec se prosadil velmi lehce o šest délek). Žokej Josef Bořík v jeho sedle docílil již čtvrtého prvenství na scéně Derby, když předchozí tři zapsal na přelomu čtyřicátých a padesátých let. Lyon své vysoké kvality potvrdil i v St Leger, avšak Klasická trojkoruna mu těsně unikla již na počátku, protože ve Velké jarní ceně jeho útoku odolala outsiderka Nigeria. Mezinárodní mítink se toho roku konal v Praze a rovněž tady se Lyon vydal v Masisových stopách, když vyhrál Cenu Moskvy. Napajedelský rodák a motěšický reprezentant Lyon i v dalších dvou sezónách platil za velkou hvězdu, např. třikrát po sobě triumfoval v Ceně prezidenta republiky (tehdy Ceně znárodnění). Byl také zařazen do chovu, ale nenašel v něm zaslouženého využití.

1963

Dva roky po vítězství klisny Corvetty zopakovali úspěch v nejcennějším klasickém dostihu žokej Josef Šach, trenér František Hofbauer a stáj SPS Xaverov. Čs. derby 1963, ve kterém startovalo patnáct koní, vyhrál v čase 2:38 po tuhém boji o krátkou hlavu před šamorínským Mazákem hnědák Nil. Byl úspěšným dvouletkem a na jaře se mu dařilo na mílových tratích, ale ve Velké červnové ceně skončil až sedmý a o jeho vytrvaleckých schopnostech před Derby panovaly pochyby. Avšak Nil, podpořen výtečným výkonem Josefa Šacha, dokázal vydřít životní vítězství.

1964

V tomto roce byly, alespoň částečně, obnoveny kontakty s nesocialistickou cizinou, zdejší koně startovali v Rakousku a naopak. Čs. derby 1964 se stěhovalo k našim jižním sousedům, když v něm o délku a čtvrt v čase 2:37,3 triumfoval tmavý hnědák irského původu Rih, jenž dva týdny předtím na poli rakouského ekvivalentu obsadil páté místo - ředitelství Státního závodiště pak muselo rozlousknout oříšek, jak rakouské majitelce vítěze proplatit vyhraný obnos (40.000 Kčs) v devizách. Vyrovnaná tuzemská konkurence se seřadila v těsném doběhu na dalších místech, žokej Havelka přidal do své stříbrné derby-sbírky již osmý korálek, jeho Liman o krátkou hlavu zdolal Jasana se Šachem a ten stejným rozdílem Havlase se Šustou. V tomto roce poprvé startoval v Derby – tehdy devatenáctiletý – Vlastimil Smolík, dodnes rekordman v počtu jezdeckých triumfů, a s koněm Héros obsadil osmé místo.

1965

V Čs. derby 1965 se motěšický odchovanec hájící barvy Stáje Machnáč Myjavan dokázal na pouhou desetinu sekundy přiblížit k rekordu Masise z roku 1955 a zaběhl čas 2:32,4. Žokej František Huleš vyhrál druhé ze svých pěti Derby, trenér Břetislav Karel jediné. Žokej Karel Havelka dosáhl už podeváté na druhou příčku, když v sedle pozdějšího vítěze St Leger Listra skončil délku a čtvrt za vítězem. Třetí místo o krátkou hlavu za ním obsadil vítěz Velké jarní ceny Floret. Myjavan (ačkoliv byl indisponován, neboť byl slepý na jedno oko) patřil k předním koním svého ročníku, v Derby měl ideální průběh a o svém triumfu proti dvanácti soupeřům rozhodl jistým způsobem. Jeho otcem byl francouzský rodák Astyanax, syn vynikajícího Djebela (vítěz mj. anglické Velké jarní ceny, či Ceny Vítězného oblouku v Paříži).

1966

Čs. derby 1966 vybojoval za 2:33,8 xaverovský ryzák Corvet, bratra vítězky Derby z roku 1961, nešťastně uhynulé Corvetty nachystal žokejský šampión Josef Šach (právě on s Corvettou Derby před pěti lety vyhrál) a bylo to pro něj jediné trenérské vítězství v Derby. Do sedla vítěze byl angažován maďarský žokej Tibor Farkas. Corvet v Derby těsně porazil výbornou napajedelskou klisnu Dvinu, vítězku Jarní ceny klisen, Velké jarní ceny i Oaks. V dostihu startovalo šestnáct koní a duel o vítězství byl velice dramatický a vyrovnaný, ve prospěch hřebce rozhodla krátká hlava. V St Leger Dvina skončila třetí, Corvet až čtvrtý. Derby v tomto roce poprvé odstartoval legendární startér Jiří Šindler.

1967

„V minulých letech přicházeli dostihoví diváci na závodiště s otázkou, kdo zvítězí. Letos však jejich otázka zněla zcela jinak: O kolik zvítězí Silver?“ Tak popisoval situaci okolo Čs. derby 1967 dobový tisk, napajedelský ryzák totiž skutečně neměl konkurenci – Velkou jarní cenu vyhrál zadrženě o deset délek v rekordu dostihu, Velkou červnovou pak ovládl rovněž snadno a v kvalitním čase. V Čs. derby 1967 (jeho dotace byla zvýšena na 200 tisíc Kčs, vítězi 120.000) sice triumfoval jen o tři čtvrtiny délky, i tak časem 2:33,5, jenž byl v té době pátým nejrychlejším v historii Derby, roli jasného favorita splnil. Silverovým opatrovatelem i jezdcem byl Nikolaj Laks, výborný ruský žokej a trenér, který na konci šedesátých let několik sezón připravoval koně napajedelské stáje, ale po srpnových událostech 1968 musel odejít. Silver byl jasným domácím králem, později startoval úspěšně také v zahraničí, dvakrát se umístil na mezinárodním mítinku, jako čtyřletý byl v pronájmu ve Vídni, kde jednou zvítězil. Pětiletý se vrátil do Chuchle, pět ze šesti startů vyhrál, a poté se stal plemeníkem v napajedelském hřebčíně.

1968

Čs. derby 1968 vyhrál ve výborném čase 2:32,9 maďarský odchovanec v xaverovských barvách Sebestyén, jenž měl v sedle svého krajana Mihályho Pintéra. Ten byl onu sezónu v celoročním zdejším angažmá a připsal si i titul šampióna. Jaroslav Houra získal poslední ze svých čtyř trenérských Derby, a to docela dlouhých patnáct let po třetím zásahu. Favoritem Derby byl vídeňský host napajedelského chovu Valentino, ale v okamžiku startu fatálně zaváhal a nakonec finišoval až pátý. Xaverovský úspěch dokonala druhým místem vítězka Jarní ceny klisen Novela, až šest délek za ní docválala na třetí pozici napajedelská Siesta, jež pak vyhrála Oaks. Sebestyén bohužel po Derby zchroml a ani jeho působení v chovu nebylo dlouhé, brzy uhynul.

1969

Čs. derby 1969 získal na měkké dráze o čtyři délky v čase 2:36,9 další úspěšný syn Masise Reliéf. Reprezentoval stáj PP Kladruby a jeho stálou jezdkyní byla Miloslava Hermansdorferová. Několik týdnů před Derby si však při provinčních dostizích v Táboře zlomila nohu, což byla obrovská smůla – jinak by se totiž pravděpodobně stala první vítěznou jezdkyní v Derby na světě (ten primát získala o dva roky později Holanďanka Ina Schwarzkächel)... Trenér Krištůfek tedy na vysoce favorizovaného vítěze Velké jarní ceny Reliéfa angažoval žokeje Františka Huleše, jenž koně dovedl k druhému místu v Rakouském derby za vynikajícím německým Brabantem a v Čs. derby nenašli rovnocenného soupeře. Huleš vyhrál své třetí Derby, Reliéf si vysokou výkonnost udržel i dále v Berlíně, kde získal druhé místo, v St Leger však nečekaně nezavršil cestu ke Klasické trojkoruně, když jej porazila klisna Caravella, která se pak po následující sezóně stala prvním držitelem titulu Kůň roku.

1970

V Čs. derby 1970, jež mělo na startu rekordních osmnáct koní, se podle očekávání vítězně předvedl vynikající maďarský rodák Norbert, který byl trénován v Budapešti a startoval v barvách Stáje Xaverov. Jeho trenér Kiss mu po triumfech v maďarské Velké jarní ceně (Nemzeti díj) a Millenniummi díj naordinoval náročnou červnovou kampaň. Nejprve obsadil druhé místo v Rakouském derby, o dva týdny později rozdílem dvanácti délek zdemoloval Derby v Maďarsku a jen sedm dní poté zvítězil o šest délek v Praze. Triumf navíc korunoval skvělým časem 2:31,3, kterým o rovnou sekundu překonal patnáct let starý rekord Masise. Druhé místo za Norbertem obsadil napajedelský Libanon, jenž byl chystán ve Vídni a svou kvalitu dokumentoval dvanáctidélkovým náskokem před třetím v cíli Calypsem. Norbertova porážka ve Vídni byla velice smolná, neboť hřebec v cílové rovině vedl s velkým náskokem, jezdec Varga jej přestal vyjíždět a silný finiš německého Bassana nakonec vedl k půldélkovému vítězství. V Budapešti a Praze pak už Norbert neměl rovnocenného konkurenta, po vídeňském startu jeho sedlo obsadil žokej József Vas, který s ním vyhrál svá první Derby (v maďarském je s devíti triumfy dodnes rekordmanem, v československém přidal ještě další dvě vítězství). Norbertovým posledním výsledkem byla třetí příčka z Fürstenberg-Rennen v Německu a posléze ze zdravotních důvodů ukončil kariéru. Od roku 1971 působil jako plemeník na Xaverově, v roce 1979 přešel do Napajedel, dále pak do Slušovic a Šamorína. Byl charakterní a temperamentní, po otci Nostradamovi byl vnukem vítěze Německého a Rakouského derby 1942 Ticina, ze strany matky Cirkalom byl pravnukem vítěze Čs. derby 1938 Alcazara. Za patnáct let chovné kariéry se stal otcem 159 potomků, z toho čtyř klasických vítězů.

1971

Čs. derby 1971 překonalo rok starý rekord v počtu účastníků, když na jeho start nastoupilo devatenáct koní. Stylem start-cíl zvítězil odchovanec motěšického hřebčína Hviezdar, jenž však reprezentoval stáj PP Šamorín, v sedle se svým tehdy začínajícím trenérem Miroslavem Šustou. Lehce o jednu délku odolali nečekanému útoku Flying Stara a na těžké dráze v čase 2:35,7 triumfovali, žokej Šusta v Derby zvítězil po jedenácti letech podruhé. Hviezdar byl synem vítěze Derby z roku 1962 Lyona a klisny Hviezdy, jež finišovala druhá v Derby 1960 (kde ji porazil Cejlon právě se Šustou...). Hviezdar však po následném čtvrtém místě z Berlína musel kvůli zranění kariéru ukončit.

1972

Čs. derby 1972 vešlo navždy do historie zejména tím, že v něm poprvé u nás zvítězila žena. Kladrubský ryzák Crapom a žokejka Miloslava Hermansdorferová triumfovali v čase 2:33,9 s rekordním náskokem deseti délek. Crapom byl na přehlídkách před dostihem hodně nervózní a trenér Krištůfek využil tehdejší možnosti a za poplatek nechal koně osvobodit od účasti na ní. Crapom před diváky vstoupil, až když koně mířili ke startu – tento psychologický manévr se podařil stoprocentně a Crapom suverénně napravil předchozí prohry z Velké jarní a Velké červnové ceny. Hned od následujícího roku se v propozici každého klasického dostihu začala objevovat větička „Všichni koně se musejí zúčastnit slavnostní přehlídky.“ (nicméně v současnosti už opět existuje zpoplatněná možnost přehlídku před dostihem vynechat). Na druhém místě skončila klisna Evropa se stále se lepšícím žokejem Smolíkem. Crapom byl synem mezinárodního a klasického vítěze z roku 1952 Detvana, rovinové dostihy běhal do pěti let na všech distancích a dvakrát vyhrál vytrvalecký Zlatý pohár. Od šesti do devíti let startoval ve steeplechase, poté čtyři roky působil v chovu, avšak nedostal příliš příležitostí a zplodil jen třiadvacet plnokrevných potomků.

1973

Čs. derby 1973 znovu překonalo rekord v počtu účastníků, když o primát usilovalo rovných dvacet startujících a skončilo absolutním úspěchem stáje Hřebčína Napajedla a Jaroslava Maška, který si připsal první trenérské vítězství v Derby. Někdejší jezdecký partner famózního Symbola disponoval natolik silným obsazením stáje, že z jeho tréninku vzešli první tři koně v cíli! V čase 2:38,4 zvítězil z Irska importovaný Seal s Vladislavem Fedorowiczem o krk před favorizovaným Toxinem a další délku před Valem II. Ačkoliv Seal spolu s Valem II současně vyhráli Velkou jarní cenu, žokejské obsazení sázející navigovalo k Toxinovi, v jehož sedle byla stájová jednička, šampión František Huleš. Je to neuvěřitelné, ale Vladislav Fedorowicz ve Velké jarní ceně se Sealem dosáhl vůbec prvního jezdeckého vítězství kariéry, v Derby to pak byl teprve jeho čtvrtý triumf.

1974

Do Čs. derby 1974 nastoupilo devatenáct koní, ale do cíle se jich dostalo jen čtrnáct. V první zatáčce totiž na rozmočené dráze došlo k hromadnému pádu a do něj se zamotal i jasný favorit dostihu Lakmus, který předtím i potom vyhrál téměř vše, co mohl, ale triumf v Derby mu smolnou shodou okolností utekl. Dostih pak snadno ukořistila klisna Elita, která triumfovala lehce o čtyři délky v čase 2:40,5. Vítězka však svou kvalitu měla – ve Velké červnové ceně podlehla Lakmusovi jen o krátkou hlavu (v červenci ji však od krále ročníku dělilo v Ceně mítinku osm délek). Žokej František Huleš vyhrál už své čtvrté Derby, trenér Jaroslav Mašek druhé.